Myšlení francouzského sociologa Bruna Latoura bylo dlouhodobě, a po zkušenosti covidového lockdow... more Myšlení francouzského sociologa Bruna Latoura bylo dlouhodobě, a po zkušenosti covidového lockdownu ještě intenzivněji, zaměřeno proti ideji Pokroku, Řádu, Boha, Expanze: proti všem konceptům, které nás odvádějí od Země, od tenké vrstvy, v níž jediné se udržuje život.
Umělá inteligence je na vzestupu. Zažíváme skutečně vznik něčeho, co aspiruje stát se novou úrovn... more Umělá inteligence je na vzestupu. Zažíváme skutečně vznik něčeho, co aspiruje stát se novou úrovní vědomí, anebo jde vesměs o marketingový nástroj-a krytí techniky využitelné především k bezprecedentní kontrole a omezení individuální svobody? Může být lidská duše, něco výsostně lidského a zároveň prostředkujícího kontakt s nelidským, se silami, které lidé tradičně považovali za posvátné a které je nezměrně přesahují, klíčem k pochopení a komunikaci s nelidskou sítí vyspělé výpočetní technologie?
Text představuje výzkumnou studii z oblasti analýzy obrazu.
Popisuje výzkum, v němž bylo dílo Fr... more Text představuje výzkumnou studii z oblasti analýzy obrazu. Popisuje výzkum, v němž bylo dílo Františka Kupky použito jako vstupní obrazová informace v experimentu zahrnujícím originální metodu obrazové analýzy využívající funkci informační entropie (Rényiho entropie). Hlavním přínosem textu je design experimentu, který zahrnoval nejen výpočet informační entropie obrazu, ale i lidské třídění obrazového materiálu a porovnání pomocí regresní analýzy a byl navržen jako pilotní průzkum zaměřený na vztah lidského vnímání, strojového vidění a přirozené i simulované komplexity. Text zároveň poukazuje na současný stav v oblasti strojového vidění, jeho zvyšující se neprůhlednost (zejména v případě používání neuronových sítí) a potřebu ho lépe teoreticky i prakticky uchopit pomocí jiných přístupů, např. pomocí navrženého matematického modelování.
Chaos je tradiční protiklad řádu: oblast nerozlišitelnosti, neartikulovatelného zmatku a nepředví... more Chaos je tradiční protiklad řádu: oblast nerozlišitelnosti, neartikulovatelného zmatku a nepředvídatelných vpádů. Původní řecké slovo evokovalo rozevřený chřtán, do něhož může být vše řádné, leč neopatrné vtaženo. Chaos nicméně nezůstal v průběhu času čistě negativním pólem – kdo v sobě nemá zárodečný chaos, nezrodí tančící hvězdu, napsal Friedrich Nietzsche, znalec antické kultury, a skutečně v mnoha kosmogonických mýtech najdeme chaos na počátku jako původní živel a podmínku vzniku světa, smysluplného celku, kterým proniká přirozené světlo rozumu. Potřebujeme a chceme řád: chceme, aby vlaky a tramvaje jezdily podle jízdního řádu, aby nás lidé ve frontách nepředbíhali, potřebujeme kontinuitu, integritu a předvídatelnost. A zároveň potřebujeme chaos, náhodná setkání, která jsou podmínkou myšlení a základem jakékoliv zábavy, potřebujeme překvapení. Ve skutečnosti se obyvatelná skutečnost nachází někde mezi, na hranicích chaosu a řádu, na hranicích, které mají s největší pravděpodobností fraktální strukturu. XXX V průběhu 20. století došlo k něčemu, co bychom mohli nazvat rehabilitací chaosu. Nestalo se tak úplně náhle a nepředvídatelně, ale mělo to, jak je v blízkosti chaosu obvyklé, nenápadné počátky a výrazné následky. Pro pojmenování malé změny počátečních podmínek vedoucí k ohromné změně ve výsledku se vžil pojem motýlí efekt, který souvisí se známou představou motýla, jenž mávne křídly nad Brazílií a způsobí tornádo v Texasu – dnes slavný teoretik chaosu Edward Lorenz použil tento motiv v názvu své přednášky z roku 1972, ale jeho původ lze vysledovat třeba až k filosofu Johannu Gottliebu Fichtemu (" Nelze pohnout zrnkem písku, aniž by se nezměnil celý nesmírný celek. ") či k Rayi Bradburymu a jeho povídce Burácení hromu z roku 1952. Lorenz byl meteorolog a na to, jak velkou měrou přispěl k definování teorie chaosu, se přišlo poměrně pozdě. Jak píše James Gleick v knize Chaos, nikoho z těch, kteří se na počátku šedesátých let chaosem zabývali, nenapadlo hledat inspiraci na stránce 130 ve 20. svazku meteorologického věstníku. Chaos či přesněji studium deterministického chaosu se v dalších letech stalo velmi populárním tématem. Ukázalo se, že tento typ popisu dokáže úspěšně mapovat chování složitých systémů, jako jsou počasí, burza nebo město, tedy vše, co je dostatečně složité, aby se organizovalo samo. Můžeme celkem bez obav tvrdit, že na počátku všeho nového je zapotřebí období chaosu, v němž se rozpustí staré struktury a vrstvy a vykrystalizují nové. V případě teorie deterministického chaosu však šlo o zkoumání samotného chaosu a jeho vlastností, což umožnily až nové nástroje, především výpočetní technologie, které změnily způsoby zkoumání dynamiky složitých procesů. Klíčovými pojmy jsou tu simulace, iterace a vizualizace.
Nick Land a Temné osvícenství 26. února 2016 píše na Facebooku Jaroslav Cerman: "Přijde čas, kdy ... more Nick Land a Temné osvícenství 26. února 2016 píše na Facebooku Jaroslav Cerman: "Přijde čas, kdy se nás naše děti a vnoučata budou ptát, co jsme dělali když... Ne, takový patetický a narcistický kraviny dělat nebudou, protože budou mít plno ruce práce se stavěním pyramid z lebek padlých nepřátel v nelítostné kmenové válce, kterou povedou jako degenerovaní přeživší strašlivé nukleární války." Kdybyste se zeptali Nicka Landa na jeho názor, s největší pravděpodobností by odpověděl, že tohle je ta lepší verze. Ta horší je, že budou všichni stejně spokojení, dokonale (auto)domestikovaní a pod naprostou kontrolou Lidského bezpečnostního systému. Nick Land je, jak je zjevné, poměrně právem pokládán za představitele pravicového křídla akceleracionistického hnutí. Dark Enlightement, temné osvícenství, je výsměchem víře v celkový vývoj lidstva k racionálnějším a dokonalejším stádiím díky aplikaci racionálních struktur, rovnostářské ideologie a systému kontroly (Human Security System). Konec dějin, v němž by se setřely všechny rozdíly, by byl termodynamickou tepelnou smrtí. Demokracie (a sociální solidarita) je podle Landa chronický a patologický parazitní systém, jehož důstojnost je důstojností zombie lifestylu. Spojit demokracii a svobodu je prostě nemožné. Demokracie je fundamentálně neproduktivní vzhledem k materiálnímu vývoji, ergo k evoluci. Skutečně není žádným přeháněním, když řekneme, že Land je bytostně výlučný a elitářský. Ne každý se dostane na další level: to, co ho zajímá, je nová neuro--elita. Geneticky vyšlechtěný nový člověk--stroj, který je a logicky musí být z hlediska přítomnosti děsivě nelidský. Kapitalismus je pro Landa systémem, který integrálně zahrnuje růst a změnu, absorbuje jakoukoliv sociální dynamiku a její zdroj a jehož jediným cílem je vlastní nevázaný růst: Jakákoliv forma post--kapitalismu na druhé straně nemá jiný cíl než zastavit motor změny; jejím důsledkem je sterilita.
Náš svět je světem objektů a možná si to uvědomujeme více než kdy dřív. Právě v éře globálního ot... more Náš svět je světem objektů a možná si to uvědomujeme více než kdy dřív. Právě v éře globálního oteplování, umělé inteligence, masově vyráběných a neustále inovovaných či individualizovaných výrobků jsme konfrontováni s tím, že nejen lidé existují, jednají a mají práva. Také objekty, naše planeta, živočišné druhy, počítačové aplikace i nám blízké každodenní předměty se hlásí o své slovo. Kniha s charakteristickým názvem Objekt se snaží z pozic filosofie a teorie médií shrnout různé pohledy na tuto explozi objektů. Snaží se objektům propůjčit hlas. Představuje první soubor textů z proudu spekulativního realismu, objektově orientované ontologie, akceleracionismu a nového materialismu dostupný v českém překladu.
Brouci a kódy S vývojem výpočetní techniky a nových technologií, umělého života a inteligence se ... more Brouci a kódy S vývojem výpočetní techniky a nových technologií, umělého života a inteligence se proměnilo samo chápání života a živého. Více než kdy jindy v lidské historii se člověk cítí jako stvořitel -nejen jako tvůrce uměleckých děl, jakkoli mohou být životná a soběstačná, ale jako stvořitel skutečného života na nové úrovni. Technologie není lidská, ale je jistým novým způsobem živá -vyvíjí se, replikuje, přijímá a zpracovává informaci. Je živá, ale není lidská: její vývoj byl inspirován jinými než lidskými formami života, především hmyzem, a to hlavně sociálním hmyzem, jež tvoří rozsáhlá, složitě organizovaná a prastará společenství 1 . To je ústřední myšlenka knihy Insect Media 2 Jussi Parikky, teoretika a archeologa nových médií a digitální kultury, který se zabývá mírou, v níž se věda a především oblast nových technologií, médií a softwaru inspiruje říší hmyzu. Jeho výklad začíná v devatenáctém století, kdy se nové komunikační technologie spojovaly se vzrůstajícím zájmem o entomologii a miniaturní, leč sofistikovaně vystavěné hmyzí říše. Například pavouci se pokládali za původní vynálezce telegrafu, protože přijímají signály nesené po vláknech pavučin. Předmětem obdivu od té doby zůstává dokonalá architektura včelích pláství i vysoce efektivní organizace mraveniště.
Automatons, bugs, and a vibrator With the development of computers, artificial life and intellige... more Automatons, bugs, and a vibrator With the development of computers, artificial life and intelligence have transformed our very understanding of life and living things. More than at any other time in human history, man feels like a creator -not just a creator of works of art, however animate and self-sustaining, but a creator of actual life on a new level. Technology is not human, but it is -in a particular and novel manner -alive: evolving, replicating, taking in and processing information. The evolution of technology has been inspired by non-human forms of life, primarily insects, specifically social insects that form extensive, ancient, and intricately organized societies. 1 This is the central theme of the book Insect Media. 2 Its author, Jussi Parikka, is a theorist and archeologist of new media and digital culture who is interested in the extent to which science -in particular new technologies, media, and software -find inspiration within the insect kingdom. His analysis begins in the nineteenth century, when new communications technologies combined with a growing interest in entomology and the miniature but intricately structured insect kingdom. For instance, spiders were considered to be the original inventors of the telegraph because they receive signals carried by the strands of their webs.
Úvod do problematiky Ve svém studijním záměru jsem si vytýčila cíl zkoumat to, co se na nejobecně... more Úvod do problematiky Ve svém studijním záměru jsem si vytýčila cíl zkoumat to, co se na nejobecnější úrovni dá popsat jako vztah informace a komplexity. Informací, způsoby jejího uchování, zpracování a přenosu se zabývá informační věda. Komplexitou, tedy zkoumáním komplexních či komplexních adaptivních systémů se zabývá věda o komplexitě, což je mezioborová platforma, na níž se, ostatně podobně jako v informační vědě, odhlíží od konkrétních určení zkoumaného systému, tedy například od toho, zda je lidský, živý, či umělý. To, co nás zajímá, je právě pouze způsob, jakým se zde přenáší, uchovává, vytváří informace. Budeme--li zde operovat s pojmem informace a informační věda, předesíláme, že jde o pojetí, které vychází z Shannonovy matematické teorie komunikace, tak jak ji definoval ve čtyřicátých letech 20. století. Informace je zde popisována v kontextu přenosu dat a ve vztahu k veličině, která je dodnes, více než století od svého objevení a popsání, tak trochu záhadnáentropie.
Well, we'll once again be living in heroic times! (Bruce Sterling 2012 ) Kdo by nechtěl být součá... more Well, we'll once again be living in heroic times! (Bruce Sterling 2012 ) Kdo by nechtěl být součástí nového heroického věku. Být při tom, v centru dění, o kterém budou vznikat legendy. Na počátku 21. století jako by i postmodernismus se svou roztříštěností a koncem velkých příběhů modernity byl málo radikální. Všechno už tu bylo, eklekticismus vybírající si z lidské historie to, co se zrovna hodí, není ničím než přebíráním a dolováním starých kousků.
Uploads
Papers by Dita Malečková
Popisuje výzkum, v němž bylo dílo Františka Kupky použito jako vstupní obrazová informace v experimentu zahrnujícím originální metodu obrazové analýzy využívající funkci informační entropie (Rényiho entropie).
Hlavním přínosem textu je design experimentu, který zahrnoval nejen výpočet informační entropie obrazu, ale i lidské třídění obrazového materiálu a porovnání pomocí regresní analýzy a byl navržen jako pilotní průzkum zaměřený na vztah lidského vnímání, strojového vidění a přirozené i simulované komplexity.
Text zároveň poukazuje na současný stav v oblasti strojového vidění, jeho zvyšující se neprůhlednost (zejména v případě používání neuronových sítí) a potřebu ho lépe teoreticky i prakticky uchopit pomocí jiných přístupů, např. pomocí navrženého matematického modelování.
Představuje první soubor textů z proudu spekulativního realismu, objektově orientované ontologie, akceleracionismu a nového materialismu dostupný v českém překladu.
Drafts by Dita Malečková