Januš Antonín Wiśniowiecký
Vzhled
| Januš Antonín Wiśniowiecký | |
|---|---|
| Narození | 14. června 1678 Lvov |
| Úmrtí | 16. ledna 1741 (ve věku 62 let) Lvov |
| Místo pohřbení | Katedrála Nanebevzetí Nejsvětější Panny Marie bazilika Proměnění Páně v Kremenci Kostel svatého Antonína ve Lvově |
| Povolání | kastelán |
| Ocenění | Řád bílé orlice (1717) |
| Nábož. vyznání | katolická církev |
| Choť | Teofila Leszczyńská (1703–1741)[1][2] |
| Děti | Františka Uršula Radziwiłłová[3] Aniela Wiśniowiecká[4] |
| Rodiče | Konstanty Krzysztof Wiśniowiecki[5] a Anna Dolská[5] |
| Rod | Wiśniowiečtí |
| Příbuzní | Michał Serwacy Wiśniowiecki (bratr) Jan Tadeáš Radziwiłł[6], Kateřina Karolína Radziwiłłová[7][6], Karel Stanislav Radziwiłł[6], Teofila Konstancja Morawská[6], Michał Krzysztof Radziwiłł[8], Anna Radziwiłłová[6] a Ludwika Radziwiłłová[6] (vnoučata) |
| Funkce | pinský starosta (1695–1701) litevský velký číšník (1697–1699) litevský dvorský maršálek (1699–1702) kremenecký starosta (od 1701) vilniuský kastelán (1702–1703) … více na Wikidatech |
| Znak | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Januš Antonín Wiśniowiecký (polsky Janusz Antoni Wiśniowiecki, 14. června 1678 Lvov – 16. ledna 1741 tamtéž) byl polsko-litevský šlechtic, kníže z polsko-rusínského šlectického rodu Wiśniowieckých, litevský a polský dvorní maršál (1699–1702), kastelán vilenský (1702–1703), později vojvoda vilenského kraje (1704–1706), vojvoda a kastelán krakovský.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Narodil se ve Lvově jako syn Konstantina Kryštofa Wiśniowieckého a Anny Chodorowské.
Manželství a potomci
[editovat | editovat zdroj]Byl ženatý s Teofilou Leszczyńskou, s níž měl dceru Uršulu Františku (1705–1753), později provdanou za Michala Kazimíra Radziwiłła zv. Rybeńko
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Janusz Antoni Wiśniowiecki na francouzské Wikipedii.
- ↑ Ilona Czamańská: Wiśniowieccy: monografia rodu. Poznaň: Wydawnictwo Poznańskie. 2007. ISBN 978-83-7177-229-0.
- ↑ Urzędnicy Wielkiego Księstwa Litewskiego. Spisy, t. I, Województwo wileńskie XIV‒XVIII wiek. Varšava: Wydawnictwo DiG. 2004. ISBN 83-7181-305-8.
- ↑ Ilona Czamańská: Wiśniowieccy: monografia rodu. Poznaň: Wydawnictwo Poznańskie. 2007. ISBN 978-83-7177-229-0.
- ↑ Ilona Czamańská: Wiśniowieccy: monografia rodu. Poznaň: Wydawnictwo Poznańskie. 2007. ISBN 978-83-7177-229-0.
- 1 2 Ilona Czamańská: Wiśniowieccy: monografia rodu. Poznaň: Wydawnictwo Poznańskie. 2007. ISBN 978-83-7177-229-0.
- 1 2 3 4 5 6 Ilona Czamańská: Wiśniowieccy: monografia rodu. Poznaň: Wydawnictwo Poznańskie. 2007. ISBN 978-83-7177-229-0.
- ↑ Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
- ↑ Ilona Czamańská: Wiśniowieccy: monografia rodu. Poznaň: Wydawnictwo Poznańskie. 2007. ISBN 978-83-7177-229-0.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Januš Antonín Wiśniowiecký na Wikimedia Commons
