Clara Immerwahrová
| Clara Immerwahr | |
|---|---|
 | |
| Narození | 21. června 1870 Wojczyce |
| Úmrtí | 2. května 1915 (ve věku 44 let) Dahlem |
| Alma mater | Vratislavská univerzita |
| Obory | chemie a fyzikální chemie |
| Manžel(ka) | Fritz Haber (1901–1915) |
| Děti | syn Hermann (*1902) |
| Rodiče | Philipp Immerwahr a Anna Immerwahr |
| Příbuzní | Paul Immerwahr[1] (bratr) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Clara Immerwahrová (21. června 1870 Wojczyce – 2. května 1915 Berlín) byla německá chemička narozená na území dnešního Polska. Narodila se v židovské rodině, roku 1897 konvertovala ke křesťanství.
Byla první ženou v Německu, která získala doktorát z chemie (roku 1900 na Vratislavské univerzitě), její specializací byla fyzikální chemie.[2]
Roku 1901 se stala manželkou pozdějšího nositele Nobelovy ceny za chemii Fritze Habera, jemuž pomáhala ve výzkumu a překládala jeho články do angličtiny. Roku 1915 spáchala sebevraždu. Vztah s Haberem a její sebevražda se staly námětem několika televizních a filmových zpracování (mj. v seriálu Genius). V několika z nich je za příčinu její sebevraždy označen pocit viny za to, že se její manžel podílel za první světové války na vývoji prvních chemických zbraní. To však historici nepovažují za prokázané. Jisté ovšem je, že se před válkou angažovala jako pacifistka. Byla též bojovnicí za práva žen.[2]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Katalog Německé národní knihovny. Dostupné online. [cit. 2025-05-01].
- 1 2 DOSOUDIL, Tomáš. Smrt ve žluté mlze: Fritz Haber - "otec" novodobé chemické války. Vydání první. vyd. Praha: Epocha 132 s. (Edice Magnetka). ISBN 978-80-7557-082-6, ISBN 978-80-7250-786-3.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Clara Immerwahr na Wikimedia Commons
