Cranktrain of In-line Three-cylinder Diesel Engine

2015

2017

Úvodní část práce je teoretická a obsahuje základní pojmy konstruování v 3D CAD systémech. Další část je zaměřena na nástroje pro výrobu klasických součástí a jejich sestavování včetně příkladů. Navazující část obsahuje nástroje a prostředí pro výrobu plechových dílů a jejich sestavování včetně příkladů. Předposlední část je zaměřena na výrobu součástí jednostranného zámku a jeho sestavení včetně kování. Celý postup je doprovázen obrázkovou dokumentací. Poslední část tvoří výzkumná sonda, která je zaměřena na technické školy a firmy. V závěru práce je provedena komparace Autodesk Inventor a SolidWorks.

2009

This diploma thesis deals with construction concept of mechanical rake screen and consists of several main sections. The first section of the diploma thesis covers an overview of the current supply of mechanically scraping rack. In the second section, basic parameters and calculations are solved for the mechanical rack construction concept. In the third one however, analysis of the construction is realized with SolidWorks modeller and the functions of particular parts of the rack is explained. The last section of the diploma thesis focuses on stress control using classic calculation methods and Finite Element Methods (FEM) using a program called I-DEAS

2017

Diplomová práce se zabývá komplexním pevnostním návrhem parního kondenzátoru. Cílem práce je provést pevnostní výpočty vybraného provozního stavu, poskytnout představu o možnostech řešení, doporučení a také upozornit na úskalí těchto výpočtů. Tepelně-hydraulický výpočet kondenzátoru je proveden v softwaru HTRI. Pevnostní výpočty se řídí normou ČSN EN 13445. Nejprve je proveden pevnostní výpočet v softwaru ANSYS Workbench, zohledňující také teplotní zatížení. Pevnostní výpočet je v dalším kroku proveden také v softwaru Sant´ Ambrogio. V závěru práce jsou zhodnoceny výsledky výpočtů a poskytnuty návrhy pro možnou navazující práci.This diploma thesis focuses on strength design of steam condenser. The goal of the thesis is to make strength calculations for the specific operation conditions, introduce possible solutions, provide recommendations and refer to weak points of such calculation procedures. First, thermal-hydraulic design in HTRI software is performed. Strength calculations res...

Medsoft ..., 2020

2015

ABSTRAK Tujuan utama penelitian ini adalah menentukan fungsi karakteristik dari distribusi three-parameter generalized Rayleigh. Distribusi three-parameter generalized Rayleigh memiliki tiga parameter yaitu parameter bentuk ( ), parameter skala ( ) dan parameter lokasi ( ). Fungsi karakteristik dapat digunakan untuk menentukan fungsi distribusi dari suatu peubah acak yang dikenal sebagai teorema inversi fungsi karakteristik. Fungsi karakteristik dapat ditentukan dengan menggunakan definisi dan ekspansi trigonometri. Kedua cara tersebut bertujuan untuk menunjukkan kesamaan bentuk fungsi karakteristik dari distribusi three-parameter generalized Rayleigh yang diperoleh, kemudian dilanjutkan pembuktian sifat-sifat dasar fungsi karakteristik. Kata kunci : distribusi Rayleigh, distribusi generalized Rayleigh, distribusi three-parameter generalized Rayleigh, fungsi karakteristik, sifat-sifat dasar fungsi karakteristik. ABSTRACT The main purpose of this research is to derive the characteris...

Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku, 2016

2018

Bakalářská práce se zabývá metodikou návrhu výměníku tepla pro jadernou elektrárnu. Práce začíná popisem jaderné energie a rozborem primárního okruhu tlakovodní jaderné elektrárny. V praktické části je řešen průběh zbytkového tepelného výkonu po odstavení reaktoru, na jehož základě je zvolen výkon výměníku pro odvod tohoto tepla. Následuje tepelný výpočet za účelem zjistit minimální potřebnou teplosměnnou plochu výměníku. V závěru práce je popsána konstrukce výměníku tepla, vytvořeného v programu Autodesk Inventor Professional 2017.Bachelor thesis is dealing with design of emergency heat exchanger for nuclear power plant. Thesis starts with introduction of nuclear energy and analysis of pressurized water nuclear power plant primary circuit. Practical part is dealing with analysis of the residual heat process after reactor shutdown and from there the thermal power of heat exchanger is calculated. Then the minimal heat exchanger surface is calculated. Finally the 3D model of exchanger...

2009

Import 31/08/2009DROZD O. Design sportovní motokáry. Ostrava: Katedra výrobních strojů a konstruování, Fakulta strojní, VŠB-TU Ostrava, 2009, 36 stran Bakalářské práce, vedoucí Dr. Ing. Anna Plchová. Bakalářské práce se zaobírá designem kapoty sportovní motokáry určené pro vnitřní a vnější závodní okruhy. Na začátku práce je výčet motokár rozdělený do kategorií dle jejich vlastností. Po srovnání jednotlivých druhů motokár je navržen základní tvar a propojovací části motokáry. V práci je obsaženo několik variant, ze kterých je nakonec vybraná nejvhodnější. Při navrhování kapoty je brán zřetel především na pohodlí jezdce, v práci se tedy objevují ergonomické normy. Důležitou součástí je taky samotný vzhled motokáry jako celku s ohledem na zachování její funkčnosti, spolehlivosti, bezpečnosti a estetickému ladění. Práce je doplněna nezbytnými výpočty pro připevnění k rámu.DROZD O. Design of Go-kart. Ostrava: Department of Production Machines and Design, Faculty of Mechanical Engineerin...

Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, 2019

Lokální maximum / minimum ŠK Šroubový kompresor UŠ Plnoprůtočné uzavírací šoupě KK Kulový kohout ZTD Zákon termodynamiky Technické termíny Termín Význam Inherentní RK je neodmyslitelně spjatá s nevratným adiabatickým procesem (str. 48 a 50) Under Compression Jeden z anglických výrazů pro rázovou kompresi, tzv. pod-komprese plynu v pracovním prostoru pod hodnotu tlaku plynu v systému Over Compression Jeden z anglických výrazů pro rázovou expanzi, tzv. nad-komprese plynu v pracovním prostoru nad hodnotu tlaku plynu v systému Disertační práce Úvod 10 Úvod Výroba stlačeného vzduchu, či jiných technických plynů, je nedílnou součástí moderního průmyslu. Jedná se o značně energeticky náročný proces zhruba s 19% využitelností vložené energie. Na kompresi je vynakládáno průměrně 10 % celkové spotřeby elektrické energie na světě [1]. Roční provozní náklady kompresorů, sušiček kondenzátu a dalšího doplňkového vybavení kompresorových jednotek činí 70 až 90 % celkových nákladů na elektrickou energii [4]. V průběhu minulého desetiletí byla v Evropské unii provedena řada energetických auditů za účelem zjištění aktuální energetické náročnosti systémů využívajících stlačený vzduch. Jedním z výsledků tohoto výzkumu je zjištění, že největší spotřeba elektrické energie, za účelem výroby stlačeného vzduchu, je v Německu. Jedná se přibližně o 14 TWh. V závěsu se nachází Francie a Itálie s přibližně 12 TWh a Velká Británie s přibližnou spotřebou 10 TWh elektrické energie. Ostatní země Evropské unie dohromady spotřebovávají na provoz kompresorů přibližně 32 TWh [5]. Světové statistické údaje uvádějí, že v současné době nejrychleji rostoucí světová ekonomika Čína spotřebovává na provoz systémů se stlačeným vzduchem zhruba 9,4 % celkové produkce elektřiny. V USA je pro pohon vzduchových kompresorových jednotek a stanic použito asi 10 % celkové spotřeby elektřiny v průmyslu a co se týče afrického kontinentu, tak jedna ze silných průmyslových afrických zemí, tedy Jihoafrická republika, spotřebovává pro pohon kompresorů přibližně 9 % celkové spotřeby energie [6, 7]. Analýza desetiletého provozu typického vzduchového kompresoru ukázala, že náklady na elektrickou energii tvoří přibližně 75 % celkových provozních výdajů. Přičemž náklady na údržbu a náhradní díly tvoří pouze čtvrtinu. Provozovatel kompresorového systému by tedy měl vynaložit snahu provozovat kompresor co nejefektivněji, aby tyto náklady co nejvíce zredukoval [5-8]. Vzhledem k faktu, že spotřeba elektrické energie v lidské civilizaci vykazuje setrvalý růst, je trendem současné doby, hledat možné úspory i v aplikacích, které se doposud nevyznačovaly významnými "ztrátami" elektrické energie. Především proces stlačování vzduchu je v technické praxi mnohdy neprávem podceňován. Vzduch je považován za levné a všudy přítomné médium. Toto lze sice tvrdit o vzduchu s tlakem okolní atmosféry, avšak stlačený vzduch rozhodně nemůže být pokládán za levné pracovní médium. Komprimovaný vzduch je naopak jednou z nejdražších forem energie a plýtvání s ním je jeden z velkých problémů současného průmyslu [2-4]. Na první pohled je možné říci, že stlačování plynu v kompresoru je důkladně probádaný proces, který již nemá, co nového nabídnout. Avšak po důkladnější analýze dané problematiky, je nutné tento názor přehodnotit. Během pracovního procesu kompresoru totiž dochází k celé řadě termodynamických změn, které jsou závislé, nejen na fyzikálních vlastnostech pracovního média a charakteru probíhající stavové změny, ale také na podmínkách působících vně kompresoru, např. technický stav kompresorové jednotky a potrubního systému, činnost obsluhy nebo funkčnost měřidel. Předpokladem tohoto tvrzení je, že tyto vnější podmínky nejsou ve skutečném provozu konstantní a jejich změny mohou mít za určitých okolností negativní vliv na samotný proces komprese. Je-li tato úvaha konkretizována na stlačování plynu v objemových kompresorech s vestavěným tlakovým poměrem, tak může, za určitých podmínek, dojít ke vzniku negativních provozních jevů známých jako rázová komprese či rázová expanze [8-13]. Správné pochopení vlivu těchto jevů je o to důležitější, že podíl objemových kompresorů s vestavěným tlakovým poměrem na trhu vykazuje setrvalý růst [15]. V České republice nebyl zatím podobný výzkum realizován a první otázky, zabývající se touto problematikou byly publikovány v literatuře [1] a [15]. Zůstalo však pouze u teoretických předpokladů. Ve světě bylo publikováno několik článků a příspěvků převážně z odborných konferencí, které se mimo jiné zabývaly i touto problematikou. V tomto případě se jedná o literární zdroje [16-19]. Uvedené články či příspěvky mají společné to, že se problematice rázových jevů u objemových kompresorů věnují spíše na úrovni teorie s minimálním množství praktických dat. Teoretické informace zmíněné v těchto článcích přibližně odpovídají znalostem, které jsou obsaženy ve veřejně dostupných odborných literárních zdrojích. Účelem předkládané disertační práce je tento nevyhovující stav změnit a poskytnout nový pohled a znalosti do dané problematiky. Disertační práce Současný pohled na problematiku stlačeného vzduchu 1. Současný pohled na problematiku stlačeného vzduchu Kompresory jsou sekundární energetické stroje transformující ušlechtilou mechanickou energii na tlakovou energii pracovního média. Je-li hovořeno o kompresorových jednotkách, tak je nutné výše uvedené tvrzení poupravit, protože v takovém případě je transformována vstupní elektrická energie či entalpie pohonného média na výstupní energii tlakovou. Kompresory jsou stroje určené ke stlačování a dopravě technických plynů, přičemž technickým plynem v praxi nejčastěji využívaným, je vzduch. Ke kompresi vzduchu je zapotřebí relativně velké množství energie a požadavek na energii roste se zvětšujícím se výstupním tlakem. Obecná teorie praví, že každý 1 bar výtlačného tlaku navíc, se projeví 7% nárůstem spotřebované energie [20]. V úvodu diskutovaná využitelnost vložené vstupní energie 19 %, závisí na mnoha faktorech, z nichž ty nejpodstatnější jsou zobrazeny v Sankeyově diagramu na obrázku (Obr. 1-1). Diagram vychází z energetického mixu České republiky pro rok 2017 [21], kdy je stále ještě přibližně 50 % elektřiny vyráběna spalováním fosilních paliv v uhelných elektrárnách, přičemž "ztráty" energie v elektrárně při transformaci chemické energie v palivu na elektrickou energii jsou přibližně ~ 62,5 % v závislosti na účinnosti konkrétní energetické centrály. Při transportu a distribuci elektrické energie v rozvodné síti jsou ztráty zhruba , ~ 4 %. Disipace energie v kompresorové jednotce závisí především na typu kompresoru, elektromotoru, převodu, montáži, mazání a vlastní kompresi plynu. Celkové energetické ztráty takové kompresorové jednotky mohou být zhruba ~ 37,8 %. Posledním faktorem rozhodujícím o stupni využitelnosti vstupní energie je dimenzování, design, tlaková ztráta potrubní sítě a hlavně její netěsnosti. Pro analýzu byla zvolena velmi rozlehlá síť s únosným procentem ztrát , − ~ 12,5 % [1]. Je nutné si však uvědomit, že v praxi jsou netěsnosti mnohdy mnohem vyšší, což se výrazně negativně projeví na celkovém stupni využitelnosti vložené chemické energie. Na výstupu Sankeyova diagramu, tedy na vstupu do spotřebiče zbývá pouze 19,6 % ze vstupní vložené chemické energie, což potvrzuje skutečnost, že stlačený vzduch je jednou z nejdražších forem energie při současném energetickém mixu. Detailní popis jednotlivých kroků analýzy toku vstupní chemické energie a jejich odůvodnění je uvedeno v literárním zdroji [22]. Obr. 1-1 Příklad Sankeyova diagramu využitelnosti vstupní chemické energie od výroby elektřiny až po spotřebič připojený ke kompresorové jednotce se vzduchovým kompresorem Výše uvedený teoretický rozbor současného stavu energetického toku lze potvrdit pomocí statistických údajů publikovaných v literárním zdroji [5] na obrázku (Obr. 1-2). Finanční náklady vztažené na jednotku dopravené energie byly uveřejněny v [$/MMBtu], tedy náklady v amerických dolarech na jeden milion britských jednotek tepla "one million British Thermal Units". Pro lepší srozumitelnost diagramu byly následně autorem práce přepočteny na [Kč/MWh] s kurzem amerického dolaru vůči koruně stanovenému ke dni 21. 4. 2019 ze zdroje [23], tedy: 1 $ = 23 Kč.